Předlohou baletu Nebezpečné známosti je úspěšný román francouzského spisovatele Pierra Choderlose de Laclose Les Liaisons Dangereuses (Nebezpečné známosti). Choreografii vytvořil Krzysztof Pastor na původní hudbu lotyšského hudebního skladatele Arturse Maskatse.
Děj baletu je založen na dramaticky vyhrocených mezilidských vztazích, odehrávajících se na tanečních bálech, které byly pro dobu, v níž se příběh odehrává, středobodem společenského dění a setkávání. Vášnivá Markýza de Merteuil a chladnokrevný Vikomt de Valmont hrají s lidmi a jejich emocemi nebezpečnou hru plnou rafinovaných intrik. Bohabojná Madame de Tourvel, mladá a naivní Cécile de Volanges spolu s Rytířem Dancenym se stanou jejich pěšáky. Hráči ale netuší, že se nakonec stanou rukojmími svých vlastních emocí...

Evropské dějiny dvacátého století líčené s nadhledem, humorem i sžíravou ironií.
V původní dramatizaci Reduta uvádí tento strhující komentář k uplynulému století, ve kterém sehrála důležitou roli válka, vynález podprsenky i perforovaného toaletního papíru. Banality i klíčové okamžiky zde dostávají stejný prostor a výsledkem je nový pohled na naši minulost. Skrze humor, ironii, mystifikaci i přesná fakta vyvstává bizarní svědectví o světě dvacátého století.
Kniha Patrika Ouředníka zvítězila v anketě Lidových novin o nejzajímavější knihu roku 2001, byla nominována na cenu Magnesia Litera 2001 za beletrii a přeložena do více než dvou desítek jazyků.

Divadelní představení amatérského souboru Dramaťák gymnázia Šlapanice doprovázeného pěveckým sborem gymnázia a profesionálním orchestrem Figura Musicalis pod vedením Marka Čermáka.

Světově proslulá komedie francouzského novoromantismu z roku 1897. Titulním hrdinou pětiaktové veršované komedie je historická postava Cyrana de Bergerac, spisovatele a vojáka, který žil v 17. století.

Autentická love story, kterou ukončily dvě tragické autonehody. Nesentimentálně vyprávěný životní příběh krasobruslařské legendy Hany Maškové a textaře Jiřího Štaidla, plný nestárnoucích hitů a neopakovatelné atmosféry šedesátých let.

Inscenace na motivy díla Františka Hrubína se odehrává v I. polovině XII. století a je zpracována tak, aby dramatický děj romatického příběhu odpovídal výstižnému podtitulu hry - Krvavé spiknutí v Čechách.

Originální inscenace, jejíž autorkou je Dora Víceníková, vychází z třísvazkové korespondence Jiřího Voskovce a Jana Wericha (vydáváno 2007-2008). Představení (má opravdu úžasně řešenou scénu), jehož režie se ujal Jan Mikulášek, hrají tři herci - Vašek Vašák (Voskovec), Jiří Vyorálek (Werich) a Gabriela Mikulková (Zdenička).
V brněnské Redutě vznikl malý zázrak - výstižný titulek recenze kulturní sekce serveru Idnes.cz hovoří za vše.

Korespondence Voskovce a Wericha je silnou výpovědí o životě dvou mimořádných lidí v nelehké době. Vzájemné listy legendárních tvůrců Osvobozeného divadla, jejichž cesty se po únoru 1948 rozešly, jsou strhujícím svědectvím nejen jejich originality a umělecké zralosti, ale současně odhalují i osudy těchto významných osobností v bipolárním světě, plném železných opon a studených válek. Tyto dopisy, které např. u J. Voskovce představují vrchol jeho poválečné literární tvorby, jsou neocenitelným dokladem duchovního světa V+W. „Forma zkratky, krátká spojení, divadelní narážky, privátní kódy, k tomu brilantní stylizace a neuvěřitelná oslovení i podpisy“ – tak velice výstižně charakterizuje tuto korespondenci kritika. (výňatek ze stránek Reduty)

Nadčasově pojatá inscenace choreografa Martina Dvořáka volně inspirovaná knihou Simona Mawera - Skleněný pokoj a filmem Dvě tváře jedné ženy.
Nesmrtelná story o lásce až za hrob. Paralely a rozdíly lásky fyzické a metafyzické, pravdy a lži, snu a reality. Důsledky zrady, žárlivosti, smrti a odpuštění. Ale i pak to může mít pokračování. Láska až navěky.

Režie a choreografie: Martin Dvořák
Hudba: A. CH. Adam a Patrick Pulsinger
Kostýmy: Jindra Rychlá
Scéna: Martin Dvořák a Jindra Rychlá
Světelný design: Anna Marie Formánková a Filip Šamalík
Účinkují: Company ProART – Irene Bauer, Martin Dvořák, Lenka Kolářová, Petr Kolář a Mirka Prokešová

Podmínky pro focení byly velmi težké - minimum světla, rychlé pohyby tanečníků, nemožnost výpomoci bleskem. :) Většina fotek byla tudíž focena na velmi vysokou citlivost ISO, což se samořejmě podepsalo na konečném výstupu v podobě vysoké míry šumu a občas také horší kresbě. Workshop divadelního focení mne ale přesvědčil o tom, že šum není chybou a k divadelní reportáži v závislosti na použité technice chtě nechtě patří.

Focení tohoto amatérského divadelního představení bez nadsázky považuji za doposud nejtěžší věc, kterou jsem mohl fotit. Hlavním důvodem bylo opravdu slabé osvětlení zajištěné halogeny, což mne nutilo jít mnohdy až k ISO 1600, což v případě D80 znamená silnější šum a degradace kresby. Naštěstí ale zašuměné fotky k divadlu pasují, takže jsem se nakonec nesnažil zrno jakkoli maskovat či vyhlazovat. U fotografií s nižším ISO pak šum vylezl při postprocesu u dolaďování stínů, uměle jsem zrno přidávat nechtěl. Větší část fotek je focena při zkouškách před představením, kde jsem decentně využíval blesk, druhá část byla focena ze zadních řad publika (samozřejmě bez blesku - proto vysoké ISO). Nakonec jsem vybral necelých padesát fotek, což je počet, který předčil má očekávání. Focení divadelního představení byla rozhodně zajímavá zkušenost, kterou bych si ale příště zopakoval s lepším tělem fotoaparátu :).

Stručné info:Osiřelý Západ (The Lonesome West)
Martin McDonagh (*1970) se narodil v Londýně, sám se považuje za Ira, napůl za Angličana. Jeho největší inspirací jsou Martin Scorsese, David Lynch, Quentin Tarantino. Svůj první úspěch zaznamenal divadelní hrou Kráska z Leenane (1996). V součanosti je jedním z nejhranějších světových dramatiků a držitelem mnoha prestižních cen. Paradoxem je, že sám divadlo nikdy příliš nemiloval.

Osiřelý Západ je třetí částí volné trilogie, do níž patří Kráska z Leenane a Lebka z Connemary. Hra o podivném vztahu dvou sourozenců, o převrácených hodnotách, o prázdnotě a naději, která sice ještě žije, ale je nedosažitelná...

Vendy: Martina Bruzlová
Kathy: Petra Bruzlová
Linda: Kateřina Bónová
Seržant Welsh: Petr Holík

Úprava a režie: Jaroslav Kotulán
Překlad: Ondřej Sokol